Lekce‎ > ‎

2. struktura věty, slovosled

V novoslověnštině je, stejně jako v češtině, slovosled víceméně volný, což však neznamená, že se slova za sebou mohou dávat úplně libovolně. Flexibilní pořádek slov ve větě má novoslověnština díky tomu, že je flektivní jazyk, proto většinu informací o větné vazbě obsahuje tvar slova. Například u angličtiny a dalších analytických jazyků je potřeba mít slovosled jasně daný, neboť bychom bez toho nevěděli, jestli se jedná o podstatné jméno, sloveso, podmět, přísudek a tak dále.

Základní slovosled je "podmět-přísudek-předmět", ale stejně jako v češtině se může libovolně změnit, chceme-li nějakou část věty zdůraznit.

Je dobré se držet jednoduchého pravidla: V prvních sedmi slovech našeho sdělení by se měly ukrývat ty nejpodstatnější informace.

Jak jsme již řekli, slova ve větě musí mít určitý řád, například přídavná jména patří hned před podstatné jméno, ke kterému se pojí, nebo těsně za něj, neboť jinak by snadno mohlo dojít k nedorozumění. Věta v novoslověnštině je jako strom (zobrazujeme ho odshora dolů), větné celky jsou jeho větve, ty mohou být přirostlé prakticky kdekoliv, ale lístky=slova musí růst na své správné větvi, nemohou být, kde se jim zlíbí.

 Základní prvky věty jsou:
  1. podmět, nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, ale může to být prakticky kterýkoliv slovní druh,
  2. přísudek, bývá tvořen slovesem, ale občas se na jeho místě může objevit i citoslovce,
  3. předmět, který se často vyjadřuje čtvrtým pádem, může být tvořen celou řadou slovních druhů,
  4. ostatní části, které jsou tvořeny příslovci, číslovkami, zájmeny nebo číslovkami v příslušných pádech a číslech.
  • Jakékoliv podstatné jméno, zájmeno, nebo kterákoliv číslovka můžou být rozšířeny pomocí podstatného jména, zájmena, číslovky, attributes,
  • jakékoliv přídavné jméno může být rozšířeno pomocí dalšího, nebo pomocí příslovce,
  • jakékoliv příslovce může být rozšířeno pomocí dalšího příslovce.

Příklad první

Veliky zajec bystro bieži okolo nas do mnogo temnego lesa.
Veliký zajíc rychle utíká okolo nás do velmi temného lesa.

Standartní věta, s obyčejným slovosledem:

Odlišný slovosled jinak zcela stejné věty je použit níže:


Okolo nas do mnogo temnego lesa bystro bieži veliky zajec.



Tady je příklad špatné věty, slova jsou zde náhodně namíchána:

Okolo nas do lesa bystro temnego běží mnogo veliky zajec.

Příklad druhý

Dobry student piše svojemu učitelju velike pismo na novem komputeru.
Dobrý student píše svému učiteli veliký dopis na novém počítači.

Chceme-li zdůraznit 1) nový počítač a 2) velikost dopisu a až poté mluvit o samotném psaní a jeho detailech (student, učitel), můžeme změnit slovosled.
Všimněte si, že je uspořádání věty zcela opačné oproti obvyklému pořadí například v angličtině:

Na novem komputeru velike pismo svojemu učitelju piše dobry student.




Dodatek

Ti, kteří mají znalosti z oblasti aplikované matematiky, vědí, že jednotlivé větve stromu mohou být zobrazeny jako prostý text. Jednotlivé větve jsou uzavřeny v závorkách, pořadí závorek se může změnit, ale jejich obsah nikoliv.

{{veliky zajec} {bystro bieži} {okolo nas} {do mnogo temnego lesa}}

{
{okolo nas} {do mnogo temnego lesa} {bystro bieži} {veliky zajec}}

{
{dobry student} {piše} {svojemu učitelju} {velike pismo} {na novem komputeru}}

{
{na novem komputeru} {velike pismo} {svojemu učitelju} {piše} {dobry student}}

nebo detailněji zde:

{clause {subj. veliky zajec} {v. bystro bieži} {prov. okolo nas} {prov. do mnogo temnego lesa}}

{
clause {prov. okolo nas} {prov. do mnogo temnego lesa} {v. bystro bieži} {subj. veliky zajec}}

{
clause {subj. dobry student} {v. piše} {obj. D svojemu učitelju} {obj. A velike pismo} {prov. na novem komputeru}}

{
clause {prov. na novem komputeru} {obj. A velike pismo} {obj. D svojemu učitelju} {v. piše} {subj. dobry student}}

Můžeme říci, že pořádek slov ve větě novoslověnštiny je stejný s českým. Díky skloňování nemusí mít každé slovo svoji pevnou pozici, což umožňuje větší variabilitu vyjadřování, umožňuje zdůraznit určitá slova pouhou změnou slovosledu. Stejně je tomu i v ostatních slovanských jazycích a např. v latině a řečtině.
Comments